KOČKA

Jednou, když jsem byl doma sám jen s páníčkovou babičkou, se stala věc. To jsem byl ještě malé štěňátko, které si můj páníček dovezl domů. Ten den jsem si uvědomil, že tu nejsem sám! Uviděl jsem kočku od vedle! Chvíli jsem jí honil, ale v tom přišel páníček, běžel jsem ho pozdravit a hned jsem šel zase honit kočku. Po chvíli se mi nějakým způsobem podařilo kočku chytit, ale v tom mi nesl páníček jídlo, když uviděl, co mám v puse, tak se na mě tak podíval a já z toho pohledu vycítil, že bych ji měl asi pustit. Později mi páníček vysvětlil, co mám dělat. No jo pes zůstane psem!

Příchod domů

Když jsem jel tím lidským autem ze svých rodný Sendražic, štěkal jsem půlku cesty a druhou půlku jsem prospal! Pokaždé jsem usnul, štěkal, usnul, štěkal a pořád do kola, ale když už jsem usnul pořádně tak jsem si lehl do páníčkova klína a spal! Tak jsem si opravdu pořádně páníčka zamiloval! Po příjezdu domů jsem viděl spoustu nových tváří, ale kamkoli šel páníček, tam jsem šel i já! Páníček je můj velký kamarád, ale teď už věřím každému z páníčkovi rodiny!

Na zbytku těchto stránek se prozatím pracuje!!!